Moje cesta k vydání nového diáře

Proč diář Mocer vznikl...

Diář vznikl z potřeb jedné obyčejné ženy – mámy, která začala hledat cestu k sobě, sledovat proměnlivost svého ženského cyklu a zároveň začala podnikat a kromě sebe nově „řídit“ i chod celé domácnosti – rodiny.

Na začátek bych ráda poznamenala, že vlastně vůbec nejsem klasická „planner lovers“ a nikdy před tím jsem klasické diáře nepoužívala. A to jsem roky pracovala na marketingu, kde jsem měla na starosti plánování a pořádání eventů – tedy vyloženě organizační činnost. Ještě v klasických zaměstnáních jsem používala jen stolní kalendář – většinu plánování jsem vyřizovala z kanceláře, takže jsem diář nepotřebovala a vyhovovalo mi, že jsem důležité body, schůzky, atd. měla pěkně na očích a přitom stolní kalendář zabírá minimum místa (pro mě to byl takový hlídač a upozorňovač „v pozadí“). Cykličnost jsem nesledovala, protože jsem od 18 let brala antikoncepci - byla jsem tedy "řízená hormony" a jela pravidelně podle platíčka plného pilulek.

Potom jsem se vdala, vysadila antikoncepci a přišly děti. Na mateřské dovolené jsem ze stolních kalendářů přešla na nástěnné (kde jsem značila důležité body – kdy má kdo narozeniny, výročí, návštěvy doktora, setkání s kamarádkami, dětské dny, atd.). Manžel používá kalendář v mobilu a důležité věci (konference mimo domov, večerní akce, atd.) mi vždycky „nahlásil“ a já to prostě zapsala. Nástěnný kalendář tedy zároveň sloužil jako rodinný plánovač. Nejsem fanda moderních technologií a nepotřebuji moc aktivit mimo domov, takže jsem žádný sdílený on-line kalendář nepotřebovala/nechtěla.

No a pak jsem začala podnikat. Nijak zvlášť organizovaně. Po navržení interiéru našeho nového domu se na mě obrátila první kamarádka, jestli bych jí nepomohla se zařizování, pak mě doporučila dál a nakonec se z toho stala moje nová profese. Udělala jsem si on-line kurz Jany Pěkné, učinila další potřebné kroky a z mámy se navíc stala podnikatelkou. Ze začátku mi stále ještě stačil nástěnný kalendář :-D případně excelovská tabulka s časovým plánem prací (třeba při rekonstrukcích). Ale když jsem plánovala schůzky, soukromou školku a rodinné aktivity a musela jsem si na pracovní stůl vždycky položit ten obrovský kalendář :-D, tak už to pomalu přestalo stačit. V té době jsem také z různých důvodů vysadila hormonální antikoncepci a zjistila jsem, že existuje něco jako proměnlivost ženského menstruačního cyklu a měla velkou potřebu si jednotlivé fáze i dny zapisovat. Také jsem v té době dost řešila otázku pocitu štěstí a začala si vést deník vděčnosti – na to jsem si pořídila stolní kalendář s motivačními obrázky a každý den si zapsala jednu dvě věty, za co jsem vděčná. Moc mi to pomohlo, protože jsem najednou zjistila, že opravdu na každém dnu může být něco skvělého (i když se třeba stalo něco negativního – vždy jsem se díky tomu něco naučila).

S hledání sama sebe jsem najednou měla potřebu si toho zapisovat mnohem víc. Všechny ty rychlé intuitivní myšlenky, aha momenty nebo jen chvíle, kdy se mi podařilo být v přítomném okamžiku a nechtěla jsem je nechat bez povšimnutí. Chtěla jsem mít diář, který by byl zároveň deníkem - mohla jsem si ho vzít večer do postele a k jednotlivým dnům si zapsat jednu dvě věty; ráno ho mít na nočním stolku a poznamenat si zajímavý sen nebo inspiraci, která mě napadla hned po probuzení... Přesto bych si takový diář mohla vzít na schůzku a nikdo by se nedozvěděl nic, co bych nechtěla.

A to už byl jen krůček k novému diáři. V té době jsem si pořídila ještě lunární diář, kde jsem mohla víc sledovat svůj cyklus i fáze měsíce, ale nevyhovovalo mi jeho kruhové (i když logické) ztvárnění, protože měla ještě stále příliš zakořeněné lineární sledování času a v tomhle diáři jsem byla dost zmatená, když jsem s ním pořád musela točit. Používala jsem ho ale jako takový osobní zápisník.

No a pak jsem si řekla, že všechno tohle potřebuju dát do jednoho jediného diáře, kde bude prostor „ven“ (klasické organizování a plánování mého podnikání i potřeb celé rodiny) i prostor „dovnitř“ (sledování mé cykličnosti, mých pocitů, mojí cesty, atd.).  

Jaké tedy byly výchozí požadavky na diář? Věděla jsem, že v něm musí být:

• klasický datovaný měsíční přehled se čtverečky, na který jsem byla zvyklá – vidět celý měsíc najednou, zapsat si tam narozeniny, výročí, důležité pravidelné akce s ohledem na pravidelné svátky, Vánoce, Velikonoce, dny volna, atd. – diář tedy musí být datovaný, musí tam být fáze měsíce (které třeba mě osobně dost ovlivňují ve vztahu k jídlu a váze), přidala jsem i časy východu a západu slunce a kralující znamení horoskopu
  
• prostor, kde pro sebe (případně i pro partnera), budu moct poznačit, v jaké fázi cyklu jsem/budu a plánovat si podle toho svůj čas (schůzky, navrhování, rodinné oslavy, odpočinek) – tak vzniklo půlkruhové kalendárium, které naznačuje cykličnost, ale je dobře přehledné
• týdenní kalendárium, kde bude část „ven“ – tam můžu podrobněji rozplánovat jednotlivé dny (kroužky dětí, na kdy mám co nachystat, v jaké fázi jsou moje projekty, kdy mám co vyřídit) a část „dovnitř“ – kde si stále budu moct vést deník vděčnosti, hněvu, svých myšlenek, snů,… a nebo si tam podrobněji rozplánovat pracovní aktivity
  
• tematické listy na zapisování postřehů, receptů a tipů – například jsem si někde chtěla zapisovat recepty na domácí kosmetiku (třeba pleťové a vlasové masky), typy na dárky, tipy na knihy – zkrátka mít všechno na jednom místě a moct se k tomu vracet – v diáři jsem to vyřešila listy čtvero ročních období (jaro, léto, podzim, zima), kde jsou naznačeny vhodné činnosti podle biorytmů (do podzimu si tak třeba píšu tipy na dárky k Vánocům,…)
• plno dalších listů, které vyplývají z potřeb chodu rodiny (organizace školního roku, rozvrh a platby dětí, mapy pro cestování a tipy na výlety, listy na výdaje, kontakty, atd.) ale i mých potřeb podnikání (projekt roku) a mých osobních (feng-shui tabulka přání a cílů)
• bude tam pár motivačních citátů a tipů pro snadnější vztahy, život a cestu ke štěstí
• diář bude zároveň moct stát na stole, abych mohla mít všechno na očích; případně ho moci pověsit jako nástěnný
• diář bude kroužkový, abych mohla otočit na potřebnou stránku a schovat co nemá být vidět (ale bude navržen tak, že do něj půjde pohodlně psát, protože kroužky nebudou překážet směru psaní)
• diář bude mít kapsu na složenou A4 (na všechny ty potvrzení, dopisy, pozvánky, vzorky tapet, vizitky, motivační kartičky, nákupní seznam, adresu schůzky, atd.) – a vše potřebné budu vidět i při zavřeném diáři
• do diáře bude možné dát propisku, tužku, lepíky na rychlé krátké poznámky a úkoly ideálně i mobil, protože když večer půjdu spát diář „půjde se mnou“ i do ložnice – před spaním zhodnotím s vděkem uplynutý den a nejvíc nápadů mám ráno po probuzení a potřebuju si je zapsat
• diář bude mít tužší offsetový papír, na který půjde psát i tenkými fixy (nevím proč jsem si tak oblíbila jejich používání) a malovat pastelkami
• diář nebude příliš těžký; půjde ozdobit „šperkem“

A tak vznikl Mocer. Diář od ženy pro ženy. Diář, který kromě klasického kalendária nabídne i prostor pro osobní cestu a spoustu dalších vychytávek.

Nakonec jsem to vyřešila tak, že jsem udělala měsíční nástěnný/stolní kalendář/diář s měsíčním kalendáriem a rodinným kalendářem v jednom, který může viset na zdi, stát na polici nebo si ho můžete vzít kamkoli sebou (tedy 3v1)

a týdenní stolní diář/deník s kapsou z průhledného plastu (takže 2v1 nebo možná taky 3v1, protože nahradí i jedny A5 desky).

A o tom procesu "jak" vznikl snad v nějakém dalším článku, protože to je také zajímavý příběh... :-)